Academia.edu no longer supports Internet Explorer.
To browse Academia.edu and the wider internet faster and more securely, please take a few seconds to upgrade your browser.
2020, مركز البحوث والدراسات الكويتية
إن المحافظة على المدن القديمة بكل معالمها، من أحياء وبيوت وشوارع وأزقة وأسواق وأسوار وآبار وغيرها، هي أفضل سبل حماية الهوية الوطنية وإثبات وجودها التاريخي والحضري. وللأسف الشديد، فإن معالم مدينة الكويت القديمة، التي تقع داخل سور الكويت الثالث الذي تم إنشاؤه سنة 1920م، ومعالم القرى الكويتية، قد أزيلت ضمن سلسلة من عمليات الهدم وإعادة البناء من أجل "تطوير" المدينة وتحديثها. وقد بدأت عملية الهدم وإعادة البناء منذ تصدير النفط وبداية التثمين في أواخر الأربعينيات. وأخذت البيوت الطينية وأقدم المساجد والشوارع والسكك والمراسي (النقع) وسور الكويت بالاختفاء تدريجيا إلى أن ضاعت ولم يعد باقيا من المباني الطينية إلا النز اليسير مما يمكن أن يكون شاهدا على حقبة قديمة عاش الكويتيون في ظلها مكافحين ظروف الحياة القاسية. ورغم ذلك، فإن الأجيال الحالية والقادمة ممن لم يرَ مدينة الكويت القديمة وقراها، من حقها أن تتعرف على المكان الذي عاش فيه الآباء والأجداد، وتفهم طرق معيشتهم، وما تكبدوه من ضنك العيش والسعي في طلب الرزق، خاصة في مدينة مثل الكويت التي لها جذور تاريخية تمتد لأكثر من ثلاثة قرون، وكانت تتميز بموقعها الجغرافي المطل على الخليج العربي، والذي جعلها ممرا تجاريا هاما بين الشرق والغرب. فمدينة الكويت القديمة راحت ضحية للافتنان بالحداثة والإثراء بعد ظهور النفط. ولسوء تقدير إداري لمصير المدينة، وللأهمية التاريخية والاستراتيجية لها؛ فقد كان من الممكن أن تشكل لدولة الكويت إرثا حضاريا خالدا ومعلما سياحيا مهما يشهد على عراقتها وأصالتها، ويحميها من موجات العولمة وحملات تغيير الهوية التي بدأت تطل برأسها في الوقت الحاضر. وحرصا من مركز البحوث والدراسات الكويتية على تعويض جزء من تلك الخسارة الفادحة، فقد رأى تشكيل فريق من الباحثين الخبراء في معالم المدينة والقرى القديمة، ليقوموا بمشروع علمي منهجي لاستظهار مدينة الكويت القديمة وقراها وأبرز معالمها من خلال الوثائق الشرعية والسجلات الحكومية القديمة والصور الفوتوغرافية.
Abstrakt: Článek se zabývá archeologickými situacemi a nálezy, které je možné datovat do druhé poloviny 13. až první poloviny 14. století a lze je spojit s nejstarší historií města Počátky. V tomto období mělo město protáhlé vřetenovité centrum, které bylo nejpozději na počátku 16. století rozděleno kamennou hradbou na menší náměstí kolem kostela sv. Jana Křtitele a nechráněné jižní předměstí. Obě plochy byly postupně archeologicky zkoumány v letech 2010–2016. Hlavní část článku představuje vyhodnocení keramického souboru ze zahloubeného suterénu na Palackého náměstí. Dále jsou zde publikovány drobné soubory kera-miky z výzkumů na Mariánském náměstí, ze soukromé sbírky p. Matouška a ze sbírek muzea v Počátkách. Klíčová slova: 13. století – keramika – zahloubený suterén – Počátky – náměstí. Archaeology of the earliest horizon of the Počátky town (Pelhřimov district) Abstract: This article discusses the archaeological contexts and finds that are dated to the second half of the 13th ce...
2014 •
This paper introduces a newly begun research project conducted by the Silesian Regional Museum (Slezské zemské muzeum) in Opava which aims to thoroughly document folk architecture in the regions affected by coal-mining and industrial activities, i.e. the region around the cities of Karviná and Ostrava in Czech Silesia. Field research and the concurrent archival research will focus on previously undescribed log houses, some of which are currently under threat. The methodology used in this project and described in this paper is based on previous research conducted in Bohemia, Moravia and Silesia, with special focus on interdisciplinary cooperation.
2013 •
Hrdlicka's museum of man is a small university museum on Faculty of Science, Charles University in Prague which was designed and opened by Czech-American anthropologist Ales Hrdlicka and other scientists in 1937. This article presents revitalization project of the permanent exhibition, new concepts in our work with visitors and use of new media theories and educational theories in museum practice. Museum presents story of human evolution, human variability, ontogeny a pathology. Students of primary and high schools are used to visit our museum regularly since 1950 – museum visit is an important part of biology curriculum. The exhibition has to meet visitors expectations, satisfy their needs as well as reflect current state of scientific knowledge. --- Museum in our understanding is a part of communication process where the institution is a partner to a visitor. With regard to current museum and educational theories we are trying to design our museum as an open and creative space...
Sociální studia / Social Studies
Paměť a prostor: Reprezentační strategie společenstva vzpomínání v postindustriálním městě2013 •
Studie se věnuje dnes již zaniklé dělnické kolonii Karlov, kterou v Plzni zbudovaly Škodovy závody počátkem druhého desetiletí 20. století. V textu studujeme toto dnes již neexistující místo v kontextu transformujícího se urbánního prostoru průmyslové metropole a jeho vztah k pamětnickým reprezentacím. Na základě dat z rozhovorů s pamětníky, zúčastněného pozorování komemorativních setkání a archivního výzkumu zachycujeme vyjednávané změny v reprezentačních praktikách „Karlováků“. Tak v textu zkoumáme dva Karlovy. Prvním je Karlov vzpomínkový, tak, jak je komemorován a utvářen původními obyvateli Karlova, kteří se jako společenstvo vzpomínání pravidelně scházejí, když retroaktivně konstruují Karlov jako smysluplné a ideální místo pro život v městském prostoru. Dále se věnujeme tomu, jak a proč se tento vzpomínkový Karlov brání tomu být ztotožňován se zbytkovým Karlovem, tj. s fyzickými a architektonickými pozůstatky komemorovaného místa.
Archeologické rozhledy
Nové poznatky o ostatcích z hrobů K1 a K2 z rotundy sv. Víta na Pražském hraděTématem příspěvku je nová analýza dostupných poznatků o hrobech K1 a K2 v lodi předrománské rotundy sv. Víta, které byly objeveny již v roce 1911 a připisovány několika přemyslovským knížatům. Provedena byla zejména revize antropologických poznatků, analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N), analýza DNA a radiouhlíkové datování. Získaná data nedávají dohromady konzistentní obraz. Archeologie vylučuje připsání ostatků knížeti Bořivoji I. († asi 888/889), antropologie pak knížeti Boleslavu I. († 972). Oba obory by dovolovaly připsat s určitou pravděpodobností kosterní ostatky knížeti Boleslavu II. († 999), tomu ale neodpovídá radiokarbonové datování. Navržena je možnost připsat ostatky písemně doloženému jménem neznámému synovi knížete Boleslava I., který zemřel před rokem 972. Analýza DNA z K2 připsala ostatky ženě, pravděpodobně tedy manželce osoby K1.
Acta Musei nationalis Pragae. Historia litterarum
French Provenance in the Personal Library of the Art Critic and Theorist Karel Teige in the National Museum Library2016 •
Loading Preview
Sorry, preview is currently unavailable. You can download the paper by clicking the button above.
Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum
Mezi Prahou a Paříží. Neznámé a málo známé „hrdinky“ česko-francouzského kulturního světa první poloviny 20. století2020 •
2014 •
2013 •
Muzeológia a Kultúrne Dedičstvo
Muzea a České Země (1814 – 2014): Výzva K Revizi Historiografické Tradice2015 •
2021 •
Západočeská univerzita v Plzni
Sociální integrace Arabů v současných Teplicích2017 •
2016 •
Bohemica Olomucensia
Czech Inscriptions on Volhynia Headstones: Analysis of Spelling and Content2020 •
XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Sborník příspěvků. 18th International Colloquium on Regional ciences. Conference Proceedings.
Monocentrický scénář perspektivního uspořádání moravského prostoru – realistická či fiktivní představa?2015 •